Sport mě vždycky bavil a já jsem věděla, že v budoucnu budu chtít taky závodně sportovat. A chtěla jsem, abych byla dokonalá sportovkyně a taky můj sen byl, abych se dostala na olympiádu. Jenomže když to tak vezmu, tak na olympiádu chce jít opravdu každý člověk, který má rád sport. Anebo vy znáte nějakého sportovního nadšence, který by nechtěl na olympiádu? Já tedy ne, protože když jsem chodila do kroužku plavání a taky ježdění na kolečkových bruslích, tak tam všichni říkali, že by chtěli soutěžit taky na olympiádě. A taky tam padly různé názory, kterým jsem tedy moc nerozuměla. Sice znám dost sportovních výrazů, ale zase nejsem vševěd. A že bych kvůli tomuto sportu jela na olympiádu? Klidně hned! Myslím, že jsme ve sportu opravdu dobrá. Alespoň tedy moje učitelka tělocviku a můj trenér to říkali.
A já jim věřím, protože já jsem byla taková hodně snaživá a všechno jsem dělala opravdu dost pečlivě. Jenomže jsem ale věděla, že nejsem tak dokonalá, abych měla vůbec na to, jet na olympijské hry. Tam sportovec musí být více než dokonalý! A tak jsem si řekla, že i bych tam mohla být alespoň osobně v publiku. A to se taky počítá! A podle mého názoru opravdu každý sportovní nadšenec by tohle taky uvítal.
A taky přeci nemusí být tam, kde chtějí být všichni. Nemusí pršet, stačí, když kapek. Vy jistě znáte tohle pořekadlo. A já si myslím, že je opravdu více než pravdivé. Já sama jsem taková, že mě stačí opravdu trochu. A taky jsem se s tím smířila, že nebudu nikdy dokonalá sportovkyně, která sportuje závodně. Opravdu mi stačí, když dělám svůj oblíbený sport rekreačně, a to je taky navíc velmi často, takže jsem opravdu moc spokojená. Sice mě to občas zamrzí, že nejsem na olympiádě, ale co mám dělat. Svět se kvůli sportu na olympiádě nezboří. A třeba moje děti budou úspěšné, kdoví.