O autě se dá mluvit i jako o radosti, a ne pořád jenom o starostech. Pro mě vždycky bylo auto opravdu velkou radostí, protože kdybych si říkala, že je to velká starost, tak bych si auto nikdy prostě nekoupila. Auto nám dává velkou radost, ale samozřejmě je to velká zodpovědnost, ale na to my opravdu nesmíme myslet. Musíme myslet na to, že opravdu je to všechno úžasné a že se nám líbí, jak řídíme, a že jsme se sebou spokojení. Pokud ale při jízdě budete pořád říkat, jak jste stresovaní a jak se bojíte řídit a máte strach, že někoho přejedete, tak opravdu nemáte za volantem vůbec co dělat.
Já to takhle opravdu mám, že se vždycky snažím za volantem myslet na to nejkrásnější a na to nejpozitivnější. Když budete pozitivní, tak opravdu zjistíte, že se vám řídí mnohem lépe, a já jsem to na sobě takhle pocítila. Já to takhle prostě mám, protože opravdu, když řídím a říkám si to pozitivní, tak se cítím mnohem lépe a mám krásnou jízdu. Samozřejmě mnoho lidí tohle opravdu neumí, bojí se třeba jako moje sestra. I přesto, že moje sestra si udělala řidičský průkaz, tak prostě se bojí řídit, a když se bojí, tak opravdu neřídí. Snažila jsem se jí vysvětlit, že se vůbec nemusí ničeho bát, že to všechno zvládne, ať myslí na něco pozitivního, ale ono to nejde, protože začátky jsou vždy opravdu těžké.
Samozřejmě i přesto, že druhého člověka motivujete, tak prostě ten druhý člověk to vidí nějak jinak, a prostě se s ním na tom nedomluvíte, takže hold nebude ten člověk řídit. Samozřejmě, ale je možné, že ten člověk, který vám sdělí, že se bojí řídit a opravdu neřídí, že se to třeba časem změní a najednou se rozhodne, že řídit bude, a přestane mít takový strach. Popravdě si vezměte moje slova k srdci, protože když si přestanete bát, tak uvidíte, že budete řídit opravdu skvěle a v klidu. To je tím nejdůležitějším pro řízení. Hlavně zachovávat klid.